Příspěvek na bydlení pro studenty 2024 – jaké jsou podmínky pro nárok na přídavky u studentů?
Na příspěvek na bydlení, mohou mít nárok i studenti (na střední, vysoké nebo i vyšší odborné škole). Na příspěvek ale není nárok při bydlení na koleji. Musí to být nájem nebo podnájem celého bytu. Mezi příjmy se u studentů počítá a výživné, nebo příspěvek na dítě.
Příspěvek na bydlení, je jednou z hlavních sociálních dávek, které je možné získat od státu. Na rozdíl od jiných sociálních dávek, na přídavky na bydlení mají nárok nejenom „chudé“ rodiny, ale i ty s vyššími příjmy.
Na příspěvek na bydlení, mají nárok nejenom rodiny, ale i důchodci, nezaměstnaní, nebo i studenti (na střední, vysoké nebo vyšší odborné škole, atd.).
Na přídavky je nárok, pokud jsou náklady na bydlení (nájem, platby za energie nebo služby) vyšší, než 30% čistého příjmu.
V následujícím článku, se podíváme, jak je to s nárokem na příspěvek u studentů. Kdy mohou mít nárok na přídavky, jaké jsou podmínky, a kolik by mohli dostat.
Může mít student nárok na příspěvek na bydlení?
Na příspěvek na bydlení, může mít nárok kdokoliv, kdo splní požadované podmínky. A v těchto podmínkách, není žádné explicitní omezení, že by na příspěvek nemohli mít nárok studenti. I student (na střední, vysoké, vyšší odborné nebo i na jiné škole), může mít nárok na příspěvek na bydlení.
Student (stejně jako kdokoliv jiný), ale musí splnit několik základních požadavků:
- Musí se jednat o bydlení v nájmu (platná nájemní smlouva) nebo
- Může se jednat i o bydlení v podnájmu (podnájem celého bytu) nebo
- Může se pochopitelně jednat i bydlení ve vlastním bytě nebo případně v družstevním bytě nebo
- Může se jednat i o užívání bytu (domu) na základě věcného břemene
Na příspěvek je nárok při bydlení v bytě, v domě, v některých případech i při bydlení na chatě/chalupě (v rekreačním objektu). Nárok ale není při bydlení na koleji (viz dále), při bydlení v hotelu nebo ubytovně, apod.
Kalkulačka: Výpočet příspěvku na bydlení (nejenom) pro studenty v roce 2024
V roce 2024, je průměrná výše příspěvku na bydlení, kterou vyplácí Úřad práce, přes 6 300 korun měsíčně. Tuto sociální dávku, pobírá cca 270 tisíc domácností.
Výše příspěvku, ale může být různá. I jenom několik stokorun, nebo i přes 10 tisíc měsíčně.
Roli hrají skutečné náklady na bydlení. Roli hraje i počet osob, které společně bydlí a jejich příjem (průměrný čistý měsíční příjem). A také záleží na velikosti města/obce.
Může být nárok na příspěvek na bydlení při ubytování na koleji?
Při ubytování na koleji, není nárok na příspěvek na bydlení. V zákoně o státní sociální podpoře (zákon 117/1995 Sb.), je explicitně uvedeno, že na příspěvek má nárok pouze vlastník bytu (domu) nebo nájemce (platí i pro podnájmy celého bytu).
Při bydlení na koleji, ale není uzavírána nájemní smlouva. A většina studentů, ani není majitelem kolejí (asi žádný student nemá vlastní kolej…). Takže na při bydlení na koleji, nemůže být nárok na tuto sociální dávku.
Je to podobné, jako při bydlení na ubytovně, nebo pokud je uzavřena podnájemní smlouva jenom na část bytu (jednom jeden pokoj, apod.). I v takových případech, není nárok na přídavky na bydlení.
Poznámka: V některých případech, může být nárok na jinou sociální dávku – doplatek na bydlení. Na ten je nárok i při bydlení na ubytovně nebo v podnájmu. Ale pouze u osob ve hmotné nouzi. Obvykle je nutné vyřídit nejprve příspěvek na živobytí. A většina studentů, ani nemůže být osobou ve hmotné nouzi (tak jak ji definuje zákon).
Jaké jsou podmínky pro nárok na příspěvek na bydlení pro studenty?
Podmínky pro možnost získání příspěvku na bydlení pro studenty, se v ničem zásadním neliší od toho, co platí po všechny ostatní žadatele:
- Je nutné doložit platnou nájemní smlouvu, nebo vlastnictví daného bytu
- Je nutné doložit průměrné náklady na bydlení (průměr za předchozí kalendářní čtvrtletí)
- Je nutné doložit příjmy (průměr za předchozí kalendářní čtvrtletí)
Co se počítá mezi náklady na bydlení pro nárok na příspěvek na bydlení?
Náklady na bydlení u nájemních bytů, se dokládají jenom ty skutečně zaplacené (úřad si někdy může vyžádat výpis z účtu, složenky, apod.). Jedná se především o nájemné. A dále to mohou být i platby za energie (plyn, elektřina, voda, topení, apod.) a za služby (odvoz odpadu, výtah, úklid společných prostor, apod.).
Pokud by se v bytě používalo k topení uhlí nebo dřevo (obecně pevná paliva), pak se náklady na topení započítají jako paušální částka.
Podobně se paušálně započítají náklady, při bydlení ve vlastním bytě (kde se neplatí nájem) nebo v družstevním bytě. U vlastního bydlení se dokládají jenom platby za služby a energie.
Mezi náklady na bydlení, nepatří například platba za pevnou telefonní linku, za připojení na internet, za kabelovou televizi, za televizní a rozhlasový poplatek, atd. Mezi náklady na bydlení se nepočítají ani splátky hypotéky nebo jiných úvěrů na bydlení.
Náklady na bydlení, se dokládají za předchozí kalendářní čtvrtletí. Pokud bude žádost podávat v říjnu, pak to budou náklady na bydlení za červenec až září.
Co se počítá mezi příjmy u studentů pro nárok na příspěvek na bydlení?
Velkou roli, při posuzování nároku na přídavky na bydlení, hraje i výše příjmu. Posuzuje se průměrná výše čistého měsíčního příjmu. Opět za předchozí kalendářní čtvrtletí.
U studentů, bude hrát roli i to, zda je student stále nezaopatřeným dítětem (viz paragraf 11, zákon 117/1995 Sb.).
Nezaopatřeným dítětem, může být student až do 26 roků (roli ale může hrát i forma studia). U střední školy se může jednat pouze o řádné denní studium (večerní, dálkové nebo kombinované ne). U vysoké školy, to může být i dálkové nebo kombinované studium.
U nezaopatřených dětí, se nezapočítává příjem ze zaměstnání nebo z brigády. Příjmy z podnikání se z větší části započítají (pro příjmy z podnikání, ale platí trochu jiné podmínky).
Mezi příjmy se počítá:
- Příjmy ze zaměstnání nebo z nějaké brigády (neplatí pro nezaopatřené děti – u studentů do 26 roků, se tyto příjmy nemusí počítat vůbec)
- Příjmy z podnikání (u studentů se nepočítá mezi příjmy 2/12 z celkového ročního příjmu (za červenec a srpen); jinak se vychází z daňového přiznání nebo případně z fiktivní částky, stanovené vyhláškou)
- Přídavky na dítě (jako příjem se započítá i příspěvek na dítě)
- Výživné (student má nárok na alimenty od rodičů bez ohledu na věk = nárok je i po 18 roce; o ukončení vyživovací povinnosti rodičů, případně rozhoduje soud)
- Sirotčí důchod
- Případně i některé další příjmy (viz paragraf 5, zákon 117/1995 Sb., může se jednat i o mateřskou, rodičovskou, nemocenskou, podporu v nezaměstnanosti a různé další příjmy)
Mezi příjmy, se naopak nepočítá například stipendium. Nebo ani příjmy ze zaměstnání nebo z brigády, pokud je student nezaopatřeným dítětem (což je většina studentů).
Pozor také na to, že se počítají příjmy všech osob, které v bytě bydlí. Pokud student bydlí v bytě společně s dalšími osobami, pak se započítají i jejich příjmy. A není rozhodující, kde mají tyto osoby trvalé bydliště. Rozhoduje faktický stav (kdo v bytě skutečně bydlí).
Kde se dá vyřídit žádost o příspěvek na bydlení?
Příspěvek na bydlení se vyřizuje na Úřadu práce (stejně jako i další sociální dávky, jako je například příspěvek na dítě). Student by se měl obracet na Úřad práce v místě, kde bydlí (kde má pronajatý byt).
Žádost o příspěvek na bydlení, je možné podat i elektronickou formou – vše potřebné se dá vyřídit i jenom přes internet:
V online žádosti, zpravidla není potřeba dokládat nějaké dokumenty nebo potvrzení. Ty si Úřad práce vyžádá, pokud budou nějaké pochybnosti. Údaje uvedené v žádosti, si Úřad práce ověřuje sám, z dostupných databází.
Jak dlouho trvá vyřízení žádosti o příspěvek na bydlení?
Úřad práce, má na vyřízení žádosti lhůtu 30 dní. Během posledních cca 2 roků, ale úřady práce moc nestíhají. A je poměrně běžné, že například v Praze, se žádosti o sociální dávky vyřizují i s velkým zpožděním (třeba i 60 dní nebo někdy i více). Netýká se to ale jenom Prahy.
Příspěvek na bydlení, se po schválení vyplácí pravidelně každý měsíc (na účet v bance, nebo i složenkou na poštu). Dvakrát za rok, je ale nutné opakovaně dokládat průměrný příjem a průměrné náklady na bydlení.
