Stravenky 2024: Jak se daní stravenky a stravovací paušál?

Od 1. 1. 2024 se změnily podmínky pro stravenky nebo stravenkový paušál (obecně pro příspěvek na stravování od zaměstnavatele). Zvýšila se částka, která nepodléhá odvodům. U stravenek se toho ale změnilo více.

Podle nových podmínek, je už celkem jedno, jestli zaměstnavatel dává stravenky, nebo jestli je příspěvek na stravování vyplácen společně s výplatou jako stravenkový paušál.

Příspěvek do 116,20 Kč, je osvobozen od placení sociálního a zdravotního pojištění a neplatí se ani daň. Vše co by zaměstnavatel poskytl nad tuto částku, je už zdanitelný příjem a platí se z toho odvody.

Kdo má nárok na stravenky nebo stravenkový paušál v roce 2024?

Stravenky nebo příspěvek na stravování, jsou nenárokový benefit. Znamená to, že zaměstnanec na ně nemá „nárok“.

Jediné, na co má zaměstnanec nárok, je přestávka na jídlo (kterou musí mít nejpozději po 6 hodinách práce, u mladistvých to musí být nejpozději po 4,5 hodině práce).

Zaměstnavatel může poskytovat příspěvek na stravování nebo nemusí. Je to čistě jeho rozhodnutí, a nedá se tedy vymáhat.

Zaměstnavatel má možnost, poskytovat příspěvek na stravování (stravenky, stravenkový paušál, závodní stravování):

• pokud zaměstnanec během jedné směny pracoval alespoň 3 hodiny tak může dostat 1 stravenku
• Pokud je směna delší než 11 hodin, pak může zaměstnavatel poskytnout 2 stravenky

Kolik je minimální cena stravenky v roce 2024?

Minimální cena stravenky (nebo obecně minimální výše příspěvku na stravování) není stanovena.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne, že bude zaměstnancům na jídlo přispívat jenom 50 Kč, pak je to jeho právo.

Stejně tak ale není omezena ani maximální cena stravenky. Pokud bude chtít zaměstnavatel zaměstnancům dávat příspěvek na jídlo ve výši 200 Kč, 500 Kč nebo třeba i 1000 Kč, pak je to možné.

Jediné, co se u stravenek nebo stravenkového paušálu řeší, je osvobození od placení daně a odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

Maximální částka, ze které nemusí zaměstnanec platit žádné odvody (a je to tedy jeho „čistý“ příjem) je v roce 2024 částka 116,20 Kč (což je 70% z částky stravného při tuzemské pracovní cestě v délce 5 až 12 hodin).

• Příspěvek na stravování do 116,20 Kč je osvobozený od placení daní, sociální a zdravotního pojištění
• Příspěvek nad 116,20 Kč (to co, je nad tuto hranici) už podléhá běžným odvodům (sociální, zdravotní a daň)

Do konce roku 2023, platily jiné podmínky pro stravenky a jiné podmínky pro stravenkový paušál. U stravenek dále hrála roli i hranice 55% z hodnoty stravenky, což si mohl dát zaměstnavatel do nákladů. Tyto podmínky, ale změnil konsolidační balíček, a v roce 2024 už je to jinak.

Jak se daní stravenky?

Pokud zaměstnavatel poskytuje stravenku ve výši 116 Kč (resp. maximálně do 116,20 Kč), pak je to čistý příjem zaměstnance. Nic neplatí. Neplatí se ani daň, ani sociální pojištění, ani zdravotní pojištění.

Pokud ale zaměstnavatel poskytuje vyšší stravenky – například 150 Kč nebo 200 Kč, pak jsou dvě možnosti:

• Zaměstnanec zbylou částku přispívá = pokud zbytek do 150 Kč nebo do 200 Kč doplácí zaměstnanec, pak se mu příslušný doplatek na stravenky strhne z čisté mzdy
• Zaměstnanec nepřispívá = pokud je celá částka (150 Kč nebo 200 Kč) příspěvek od zaměstnavatele, tak z toho co je nad 116,20 Kč zaplatí zaměstnanec sociální a zdravotní pojištění a daň; zaměstnanec tedy „bokem“ dostane třeba 200 Kč na den, ale současně bude platit o něco vyšší odvody a sníží se mu jeho čistá mzda

Co je výhodnější stravenkový paušál nebo stravenky?

Z pohledu zaměstnance je asi výhodnější stravenkový paušál. Peníze dostává na účet v bance společně s čistou mzdou, a s těmito finančními prostředky si může dělat, co chce.

Pro stravenky, stále platí řada různých omezení – nesmí se používat na nákup některého zboží, v obchodech bývá omezen maximální počet stravenek, které je možné použít při placení jednoho nákupu, stravenky mají časově omezenou platnost, atd.

Do konce roku 2023 byl rozdíl i v tom, že při delší směně (nad 11 hodin) mohl dát zaměstnavatel dvě stravenky, ale na stravenkový paušál byl nárok jenom jednou.

To se ale od 1. 1. 2024 změnilo, tak zaměstnanci s 12ti hodinovou směnou, mohou dostávat 2x stravenkový paušál, tj. až 232,40 Kč.

Stravenkový paušál na měsíc, může být až 2556,40 Kč (platí pro měsíc, kde je 22 pracovních dní a běžná délka směny) – viz kalkulačka pro výpočet stravenkového paušálu 2024.

Mám na stravenky nárok, i když pracuji na dohodu DPP nebo DPČ?

Rozhodnutí, kterým zaměstnancům bude zaměstnavatel poskytovat stravenky (nebo stravenkový paušál), je plně na rozhodnutí zaměstnavatele.

Zaměstnavatel může poskytovat stravenky jenom zaměstnancům na HPP, nebo i těm, kdo pracují na dohodu o provedení práce (DPP) nebo na dohodu o pracovní činnosti (DPČ).

Musí si dát jenom pozor na to, aby zaměstnanec odpracoval nejméně 3 hodiny během jedné směny (jinak by se nemohlo jednat o osvobozený příjem).

Zaměstnavatel by při poskytování stravenek ale neměl diskriminovat některé zaměstnance. Tj. je možné, aby zaměstnavatel vnitřními předpisy určil, že stravenky budou dostávat jenom zaměstnanci na HPP. Není už ale možné, aby rozhodl, že Franta stravenky dostane a Pepa ne.

Možné by to bylo jen v případě, že by Franta pracoval například ve výrobě (a dělníci ve výrobě by měli nárok na stravenky) a Pepa by pracoval v kanceláři (a pro administrativní pracovníky by nárok na stravenky nebyl).

Mám na stravenky nárok, pokud pracuji doma na home-office?

Na stravenky může být nárok, i když zaměstnanec pracuje mimo běžné pracoviště. Někdy je to celkem bez problémů – například dělník na stavbě pracuje každou chvíli jinde, a může mít bez problému nárok na stravenky.

Při práci z domu (nebo z jiného místa) v režimu home-office, to s nárokem na stravenky nemusí být až tak jednoduché.

Aby měl zaměstnanec nárok na stravenku (která je osvobozena od placení povinných odvodů), tak musí během jedné směny odpracovat alespoň 3 hodiny.

U zaměstnanců na HO, může být problém se stanovením směny. Pokud má zaměstnanec například určeno, že musí být online od 9:00 do 15:00, a zbytek pracovní doby si může rozvrhnout sám, jak potřebuje, tak má nárok na stravenku podle běžných pravidel.

Pokud by měl zaměstnanec na HO zcela volnou pracovní dobu, pak by na stravenku nárok nebyl (nebylo by možné stanovit směnu a splnění podmínek pro osvobození stravenky).