Kalkulačka neschopenka 2024 – výpočet nemocenské během pracovní neschopnosti
Na placenou neschopenku (náhradu mzdy za nemoc nebo nemocenské dávky, mají nárok především zaměstnanci). Nárok na nemocenskou, ale může mít i podnikatel (OSVČ), pracující důchodce, invalidní důchodce nebo je nárok i při práci na dohodu DPP a DPČ.
Při nemoci nebo úrazu (v době pracovní neschopnosti), mohou mít zaměstnanci nárok na placenou neschopenku. Během neschopenky, je nejprve nárok na náhradu mzdy za nemoc (platí firma), a následně je nárok i na nemocenské dávky (platí stát).
Nárok na placenou neschopenku v zaměstnání
Na placenou neschopenku, může být nárok i ve zkušební době (na nemocenskou, může vznikat nárok hned od prvního dne v novém zaměstnání).
Nárok je i po skončení pracovního poměru (pokud neschopenka začala během zaměstnání, nebo v ochranné lhůtě do 7 dní od skončení pracovního poměru).
Nárok na nemocenskou u podnikatelů (OSVČ, živnostník)
Na neschopenku a nemocenskou, mohou mít nárok i podnikatelé (pokud si platí nemocenské pojištění, pak je nárok na nemocenskou od 15 dne).
Minimální nemocenské pojištění, je v roce 2024 stanoveno na 216 Kč měsíčně. Podnikatel, si musí platit nemocenské pojištění, nejméně 3 měsíce před začátkem neschopenky (jinak by nebyl nárok na nemocenskou).
Práce na dohodu DPP a DPČ – nárok na nemocenskou
Nárok mohou mít i dohodáři (jak DPP, tak i DPČ), pokud za ně zaměstnavatel platí nemocenské pojištění. Což závisí mimo jiné i na výši příjmu:
- U dohody o provedení práce (DPP), platí zaměstnavatel povinné odvody, jen pokud je měsíční příjem vyšší, než 10 000 Kč
- U dohody o pracovní činnosti (DPČ), platí zaměstnavatel povinné odvody, jen pokud je měsíční příjem od 4 000 Kč
Kalkulačka: Výpočet, kolik je za neschopenku v roce 2024
Během prvních 14 dní, platí nemocenskou zaměstnavatel. Pro výpočet náhrady mzdy za nemoc, se používá průměrný hrubý výdělek za poslední kalendářní čtvrtletí (pro zjednodušení se dá použít i průměrná hrubá mzda, rozdíl by neměl být příliš velký).
Při dlouhodobé neschopence (od 15 dne a dále), platí nemocenskou stát. Pro výpočet nemocenských dávek, se používá vyměřovací základ (odvíjí se z hrubé mzdy v aktuálním/posledním zaměstnání; obvykle z posledních 12 měsíců před začátkem neschopenky, může ale být i jiné období).
Nárok na nemocenskou po ukončení pracovního poměru
Na nemocenské dávky (které platí stát od 15 dne), je nárok i po ukončení pracovního poměru.
Podmínkou je ale začátek neschopenky, ještě v době zaměstnání. Nebo neschopenka musí začít do 7 kalendářních dní, od ukončení pracovního poměru.
Po skončení zaměstnání, je nárok na nemocenskou, až do ukončení neschopenky. Maximálně ale 380 dní od začátku neschopenky (případně je možné prodloužení o dalších 350 dní).
Po skončení zaměstnání (kdy je nárok na nemocenské dávky), platí zdravotní pojištění stát.
Pracovní neschopnost po ukončení pracovního poměru, se započítá jako náhradní doba důchodového pojištění (což mimo jiné znamená, že i po dlouhodobé neschopence, může být nárok na podporu v nezaměstnanosti).
Nárok na nemocenskou u pracujícího důchodce
Na placenou neschopenku, může mít nárok i pracující důchodce, který si přivydělává během starobního důchodu. Podmínky jsou v zásadě stejné.
Musí se jednat o zaměstnání, kde vzniká účast na nemocenském pojištění. Nebo by si musel důchodce platit nemocenské pojištění sám, jako OSVČ.
Nárok na nemocenskou, je ale pro důchodce omezený. Na nemocenské dávky, mají nárok jenom během zaměstnání (po skončení pracovního poměru, už není nárok na nemocenskou).
A maximální doba nemocenské je jenom 70 dní (se započítáním i náhrady mzdy za nemoc od zaměstnavatele, je to tedy maximálně 84 dní).
Nárok na nemocenskou a invalidní důchod
Na nemocenskou, je nárok i u invalidního důchodce. Pokud je pobírán invalidní důchod prvního nebo druhého stupně (tj. „částečný“ invalidní důchod), pak je nárok na nemocenskou podle stejných podmínek, jaké platí pro všechny zaměstnance.
U invalidního důchodce ve III. stupni (tj. „úplný“ invalidní důchod), je ale nárok na nemocenskou omezený. Je to podobné, jako u pracujícího starobního důchodce. Na neschopenku jen nárok jenom během zaměstnání a maximálně 70 dní za rok.
Vycházky na nemocenské (během neschopenky)
Během pracovní neschopnosti (když jste doma s neschopenkou), platí řada omezení. Některá omezení určuje lékař (léčebné pokyny). Další omezení jsou spojena s vycházkami.
Během neschopenky, mohou být povoleny vycházky. Ale pouze na 6 hodin denně, a pouze v době od 7 do 19 hodin. Vycházky platí jak pro všední (pracovní) dny, tak i pro víkendy (sobota, neděle).
Mimo dobu vycházek, se práce neschopná osoba, musí zdražovat doma (na adrese, která byla nahlášena na začátku neschopenky).
Kontrola nemocných během nemocenské
Prvních 14 dní, může kontrolu nemocných provádět zaměstnavatel (nebo jím pověřená osoba). Od 15 dne už na kontroly nechodí zaměstnavatel, ale kontroloři z ČSSZ.
Pokud vás nezastihne kontrola doma, pak by vám měla nechat vyrozumění ve schránce. A je nutné to začít řešit. Existuje řada oprávněných důvodů, proč nemocný nebyl doma během kontroly.
Pokud ale žádný přijatelný důvod není, pak hrozí sankce. Což může znamenat snížení nemocenské, nebo i další postihy od zaměstnavatele.
Opakovaná pracovní neschopnost – nárok na nemocenskou
Na neschopenku (a nemocenské dávky), je nárok i opakovaně. Pro opakované pracovní neschopnosti, ale platí určitá omezení.
Například pracující důchodce, má nárok jenom na 70 dní během jednoho roku. Po vyčerpání této maximální doby, je na další neschopenku nárok, až od začátku dalšího kalendářního roku (až od ledna v následujícím roce).
U ostatních zaměstnanců, je zde maximální limit 380 dní. Pokud je celá tato maximální podpůrčí doba vyčerpána, tak je pro nárok na další neschopenku nutné odpracovat nějakou minimální dobu v zaměstnání (po 190 dnech, je opět nárok na dalších 380 dní; pokud je to méně než 190 dní, tak je nárok jen na kratší dobu – záleží i na tom, jak dlouhá byla předchozí neschopenka).
