Co je výhodnější – podpora v nezaměstnanosti nebo nemocenské dávky?

Při srovnání výše podpory v nezaměstnanosti a nemocenské po skončení zaměstnání, vychází lépe nemocenská. Pokud pomineme první měsíc, kdy může být nemocenská nižší, tak jsou nemocenské dávky obvykle vyšší než podpora v nezaměstnanosti. Nemocenská je tak výhodnější, než podpora v nezaměstnanosti.

Pokud vám hrozí výpověď ze zaměstnání, pak můžete zvažovat, zda je pro vás výhodnější jít na Úřad práce a brát podporu v nezaměstnanosti. Nebo jestli by bylo výhodnější zajít k doktorovi, nechat si napsat neschopenku, a brát nemocenské dávky.

Výpověď ze zaměstnání během pracovní neschopnosti

Při hrozící výpovědi, může být neschopenka určitá „obrana“:

• Pokud jste v pracovní neschopnosti, tak vám zaměstnavatel nemůže dát výpověď (kromě specifických důvodů, jako je rušení zaměstnavatele, jeho stěhování, nebo například při hrubém porušení pracovních povinností – není ale možné dostat výpověď pro nadbytečnost nebo z organizačních důvodů, apod.)
• Pokud jste výpověď již dostali, a výpovědní doba by vám měla skončit během pracovní neschopnosti, tak se výpovědní doba zastaví, a pokračuje až po skončení neschopenky.

V každém případě je to ale jen oddálení ukončení zaměstnání. Ve výsledku to nic neřeší. Pracovní poměr tak jako tak, dříve či později skončí. Roli to může hrát například u někoho, kdo má už jen „kousek“ do důchodu.

Jiná situace může být v případě, kdy máte například pracovní poměr na dobu určitou. Ten končí ke sjednanému datu (nebo po uplynutí dohodnuté doby), bez ohledu na to, že jste na neschopence.

Podpora v nezaměstnanosti vs. nemocenské dávky

Pokud by vás zajímalo, jestli je výhodnější podpora v nezaměstnanosti nebo nemocenské dávky, tak je potřeba vzít do úvahy více faktorů:

• Na podporu v nezaměstnanosti je nárok, pokud máte minimální „odpracovanou“ dobu (dobu účasti na důchodovém pojištění), alespoň 12 měsíců za poslední dva roky
• Na nemocenskou je nárok, jak během zaměstnání, tak případně i když je neschopenka zahájena do 7 dní od skončení zaměstnání
• Pokud je neschopenka zahájena po skončení zaměstnání, tak prvních 14 dní nedostáváte náhradu mzdy za nemoc, dostáváte až nemocenské dávky od 15 dne
• Podpora v nezaměstnanosti je 65% – 45% z průměrné čisté mzdy (z průměrného čistého výdělku), maximálně ale 22 798 Kč měsíčně
• Nemocenské dávky se počítají z hrubé mzdy (denní vyměřovací základ) a jsou 60 – 72% (z redukovaného denního vyměřovacího základu)
• Během neschopenky jste omezeni vycházkami (maximálně 6 hodin denně)
• Na Úřad práce stačí zajít jen občas

Porovnání nemocenské a podpory v nezaměstnanosti

V následující tabulce se můžete podívat, kolik je podpora v nezaměstnanosti a kolik je nemocenská.

U podpory v nezaměstnanosti, budeme předpokládat, že máte nárok na plnou podporu – tj. 65% první dva měsíce, 50% druhé dva měsíce a 45% po zbytek doby. Pro výpočet podpory je použit jen zjednodušený výpočet z čisté mzdy (u čisté mzdy je zohledněna jenom daňová sleva na poplatníka).

U nemocenských dávek, budeme předpokládat, že pracovní neschopnost byla zahájena až po skočení pracovního poměru, tedy v ochranné době 7 dní (prvních 14 dní tak nedostáváte nic, máte až nemocenské dávky), pro výpočet je použit zjednodušený model pro měsíc o délce 30 dní.

Srovnání podpory a nemocenské u hrubé mzdy 20 000 Kč:

Srovnání podpory a nemocenské u hrubé mzdy 25 000 Kč:

Srovnání podpory a nemocenské u hrubé mzdy 30 000 Kč:

Srovnání podpory a nemocenské u hrubé mzdy 35 000 Kč:

Vyplatí se více podpora v nezaměstnanosti, nebo neschopenka a nemocenská?

V tabulkách výše je vidět orientační výpočet porovnání podpory v nezaměstnanosti a nemocenské.

Výše nemocenské by případně mohla být i vyšší. To za předpokladu, že by pracovní neschopnost byla zahájena ještě před koncem zaměstnání. Takže by prvních 14 dní platil zaměstnavatel náhradu mzdy. A od prvního dne po skončení zaměstnání, by tak byl nárok na nemocenské dávky. Záleželo by i na tom, kdy přesně neschopenka začala. Nemocenské dávky se postupně zvyšují (od 15 do 30 dne je to 60%, od 31 do 60 dne je to 66%, a od 61 dne je to 72%)

Podpora v nezaměstnanosti by naopak mohla být nižší – například pokud by byl pracovní poměr ukončen ze strany zaměstnance nebo dohodou, bez uvedení vážného důvodu. To by pak podpora v nezaměstnanosti byla po celou dobu jen 45%.

Na nemocenské dávky také může být nárok delší dobu – až 380 dní. Na podporu v nezaměstnanosti je nárok jen maximálně 11 měsíců (a to jen při věku na 55 roků).

Nesmíme ale zapomínat nato, že na nemocenskou je nárok, jen při neschopence. A pro neschopenku, by měl být nějaký relevantní zdravotní důvod (doktor vám asi „jen tak“ neschopenku nenapíše).

Nárok na podporu po skončení neschopenky

Na podporu v nezaměstnanosti je nárok, i po skončení neschopenky, po ukončeném zaměstnání. Je tedy možné, nějakou dobu po ukončení pracovního poměru brát nemocenskou a až následně podporu.

Pak už ale podpora v nezaměstnanosti může být jiná, než ta která by se vám vypočítala hned po skončení zaměstnání. V některých případech by se vycházelo z průměrné mzdy v ČR. A to je pak podpora velmi nízká (první dva měsíce 15% z průměrné mzdy, další dva měsíce 12% z průměrné mzdy a zbytek doby jen 11% z průměrné mzdy).

Doba v pracovní neschopnosti po skončení zaměstnání, kdy máte nárok na nemocenské dávky, se počítá, jako náhradní doba důchodového pojištění. Pro nárok na podporu v nezaměstnanosti se to zohlední, jako náhradní doba zaměstnání (nárok na podporu je, i když budete rok a více na neschopence).

Zdravotní pojištění, během neschopenky po skončení zaměstnání, za vás platí stát (stejně jako v době, kdy jste vedeni na Úřadu práce).